Poslední březnový víkend se v krušnohorském městě Jáchymov setkali podporovatelé záchrany Řetízkárny. O rekonstrukci bývalé důlní převlékárny na území pracovního tábora Rovnost se dlouhodobě snaží Spolek Političtí vězni.cz. Vloni se iniciátorům díky veřejné sbírce podařilo objekt vykoupit. V současné době se tým pod předsedou spolku Tomášem Bouškou soustředí především na komentované procházky po Naučné stezce Jáchymovské peklo. Po téměř osmikilometrovém okruhu v sobotu 25. března 2023 přítomné provedl Michal Louč z Ústavu pro totalitní režimy.
Barbora Dvořáková, Ondřej Kavan
Jáchymov se nachází v srdci Krušných hor. V minulosti město proslulo především těžbou stříbra. V současné době ho lidé navštěvují hlavně kvůli lázním a krásné přírodě. Foto: Ondřej Kavan
Nejvýraznější stopu v historii hornického města však zanechala 50. léta minulého století. Více než desetiletou etapu spjatou s těžbou uranu pro sovětský jaderný program připomínají pozůstatky dolů a s nimi spjatých pracovních táborů v okolí. Foto: Ondřej Kavan
O to, aby se na temné úseky v historii města nezapomínalo, dlouhodobě usilují členové Spolku Političtí vězni.cz. V roce 2015 se jim podařilo obnovit Naučnou stezku Jáchymovské peklo, která turisty zavádí přímo na místa činu. Každý z dvanácti panelů umístěných na přibližně osmi kilometrové trase vysvětluje jejich kontext. Foto: Ondřej Kavan
Mimo prohlídky stezky s průvodcem se pražský spolek rozhodl pro záchranu bývalé důlní převlékárny na území dolu Rovnost. Takzvanou Řetízkárnu se iniciátorům projektu podařilo loni vykoupit, a to především díky úspěšné veřejné sbírce. Foto: Ondřej Kavan
Záměr budovu přeměnit v důstojné místo paměti a komunitní centrum má řadu příznivců. Někteří z nich se poslední březnovou sobotu sešli v Jáchymově, aby společně absolvovali komentovanou procházku po Jáchymovském pekle. Foto: Ondřej Kavan
Orální historik Michal Louč i za nepříznivého počasí jménem Spolku Političtí vězni.cz přivítal všechny přítomné u cedule tábor Rovnost. Ta připomíná místo, které především v letech 1949-1961 proslulo jako největší a nejkrutější ze soustavy osmnácti trestaneckých táborů na Jáchymovsku. Foto: Ondřej Kavan
Postupem času byla na Rovnosti vybudována chatová osada. Většina zde žijících aktivity spojené se záchranou Řetízkárny podporuje. Jejich přístřešky lemují cestu, která skrze les vede přímo do Eliášského údolí, kde se nacházel další pracovní tábor. Foto: Ondřej Kavan
Eliášské údolí je dodnes výrazně poznamenáno těžební činností. Nad dolem Eliáš se nachází centrální kompresorová stanice (takzvané „turbo“), v sousedství stojí torzo bývalého velitelského objektu SNB a mezi stromy lze objevit například pozůstatky chladicích nádrží. Nejvíce je však místo spojováno s desítkami skautů, kteří zde byli vězněni. V roce 1992 na jejich památku vznikla kamenná mohyla, nad kterou se tyčí dřevěný kříž. Jáchymovský spolek Arnika místo nadále opečovává. Pravidelně se zde konají skautská setkání, kterých se účastní i přeživší pamětníci. Foto: Ondřej Kavan
Obsah každé z informačních tabulí na naučné stezce byl průvodcem Michalem Loučem doplněn o podrobnější výklad týkající se tématu. U dolu Eduard se posluchači mimo jiné dozvěděli více o jednotlivých skupinách, které se zde na těžbě uranu podílely. Nejednalo se pouze o vězně politické, ale například i o ty retribuční. Významnou roli sehráli také civilní horníci. Foto: Ondřej Kavan
Součástí Jáchymovského pekla je i tábor Svornost, který spadá pod správu Muzea Sokolov stejně jako nedaleká Štola č. 1. Na území někdejšího lágru byla objevena spousta autentických předmětů. Odkrýt se zde podařilo i takzvanou korekci, do které byli vězni umísťováni za trest. Foto: Ondřej Kavan
Pracovní tábory z 50. let bývají často připodobňovány k těm koncentračním z dob druhé světové války. Narozdíl od nacistů ale Sověté nechtěli vězně likvidovat. Potřebovali od nich co nejefektivněji odvést práci. Některé podmínky se však se záměrem vylučovali. Například na šachtu Svornost a zpět se pracovníci ze stejnojmenného tábora přemisťovali přes 270 příkrých dřevěných „schodů hrůzy“. Běžně jsou také označovány jako Mathausenské schody, a to jako připodobnění k „schodům smrti“ v nacistickém táboře Mathausen. Foto: Ondřej Kavan
Těžební věže šachty Svornost si nelze nevšimnout. Jedná se o nejstarší funkční důl v Evropě. Z historického hlediska se zde těžilo především stříbro, mezi lety 1853 až 1962 ale i uranová ruda. V roce 1906 byly v Jáchymově založeny první radonové lázně na světě. Dodnes ze Svornosti čerpají radonovou vodu, která je využívaná při procedurách. Foto: Ondřej Kavan
Po několika kilometrech v nohách skupina dorazila ke kostelu sv. Jáchyma, kde se nachází poslední informační panel. Umístění není náhodné, jelikož právě zde stojí pomník Křížová cesta ke svobodě z dílny sochaře Romana Podrázkého, který slouží jako připomínka politických vězňů komunistického režimu v Československu nasazených k těžbě uranu na Jáchymovsku, Slavkovsku a Příbramsku. Každoročně se zde na konci května koná pietní akce s názvem Jáchymovské peklo. Foto: Ondřej Kavan
Město, které v posledních letech prosperuje především z turismu, potřebuje více zapálených podnikatelů jako je paní Jana Kyjovská z Cafe 1516. Kavárna je díky svému umístění ideální štací pro doplnění sil po absolvování naučné stezky. Majitelka aktivity, které tým pod vedením předsedy Spolku Političtí vězni.cz Tomáše Boušky provozuje, aktivně podporuje. Není jediná. Čím díl tím více místních občanů rozšiřuje „řetízkovou komunitu“, čímž dávají najevo, že jim historie města není lhostejná. Foto: Ondřej Kavan
