Sdružení přátel Veteránů studené války a Vítkova kvarteta Vás zve na dnešní mimořádné vystoupení na festivalu Trutnoff. Martin Věchet – Geronimo, pořadatel festivalu a jeden z veteránů studené války, spolu s námi podporuje projekt Řetízkárna!
Drahý Geronimo,
píšu Ti tento dopis, který je určen nejen Tobě ale i Tvému lidu.
Již mnoho let uběhlo od dob, kdy já, prérijní zelenáč, jsem posilněn ohnivou vodou, se svými gringo dorazil do Tvého tábora a byl přítomen rituálnímu tanci okolo Vašeho posvátného ohně, jaký jsem dosud na svých toulkách prérií ještě neviděl. Se svým divokým ansáblem, jsem již navštívil hodně kmenů, ale Trutnoff byl opravdu Off jak se patří, všude se bubnovalo, divocí válečníci předváděli své podivuhodné tance a na počet kůží či místo ve vigvamu se nehledělo. Jen náhodou jsem neskončil v rukou šerifa, který se snažil vše umravnit, ale nakonec sám skončil u mučednického kůlu našeho kolektivu. Nikdy také nezapomenu, jak náš bratr, Žlutý vlas, Zdeno Jurackino, jehož Duch již na nás dnes hledí s cigárem a pivínkem, ze stanu velkého Manitu, v boji za svou svobodu odmítl povinné kroužkování a náš kmen vykopal válečnou sekeru s Tvými ostražitými bratry. Rvačka v saloně se pak přenesla i k táborovému ohni a naše kmeny pak sváděly dlouhý úporný boj. Až ráno omámen vůní latrin a tradičním bubnováním, náš kolektiv uznal Vaše vítězství a opustil bojiště. Je zajímavé, že všechny naše návštěvy Vašeho kmene, vždy pro nás znamenaly těžké ztráty, jak v počtu kůží, tak i bojovníků. Jak víš, náš kmen se podobá tomu Vašemu, potřebou vše dělat jinak, než jak to dělají jiní. To nás k sobě Váže i rozeštvává. Náš kmen v posledních letech utrpěl těžké ztráty. Někteří nás opustili do věčných lovišť, jiní do léčeben a dost je těch kteří se tě prostě bojí. Znovu se ale k Vám vracíme. Proč budeme znovu bojovat, a tentokrát bok po boku? „A kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci“, zpíval kdysi kmen zatuchlých kojotů. Náš kmen bude dělat vše proto, aby už nevstal žádný z nich. U ohně našich bratří, v místě jejich věznění zvaném Řetízkárna, nyní se svými bratry budujeme nový totem, aby nikdo nezapomenul, že se opravdu mohou vrátit. Nemůžeme přestat a stát se veterány, musíme vykopat válečnou sekyru, jinak se může stát, že budeme raz dva v rezervaci obtočeni ostnatým drátem a natřeni na rudo. Děkuji Tobě a Tvému kmeni, že za tímto cílem se mnou, v posvátném okamžiku ukončení letošního srazu kmenů, vykouříš dýmku míru. Velký Manitů nás všechny vidí.
Tvůj Démon Vítkova ohně. Georgino Veterán studené i horké války.