historie
1940
Během druhé světové války byla v roce 1938 oblast Krušných hor v Čechách připojena k Hitlerově Německu jako součást Sudet. Ve 40. letech 20. století zřídili nacisté v této oblasti řadu koncentračních táborů, aby zajistili dodávky uranové rudy pro svůj jaderný program. Místo toho, aby byly koncentrační tábory po skončení války uzavřeny, převzala správu těchto zařízení Rudá armáda a poslala do dolů pracovat 5 000 až 6 000 válečných zajatců, než v roce 1949 vyjednal Červený kříž jejich propuštění.
Ve stejném roce bylo do pracovních táborů v Jáchymově posláno prvních 1 135 vězňů. Po krátkou dobu zde němečtí váleční zajatci a českoslovenští političtí vězni pracovali bok po boku pod heslem „Prací ke svobodě“. Toto motto, český překlad nechvalně známého nápisu nad branami koncentračních táborů jako Osvětim, „Arbeit Macht Frei“, zůstalo namalováno nad branami jáchymovských dolů i poté, co skončilo nacistické období táborů a místo vstoupilo do komunistické éry.
1950
V 50. letech prošlo pracovními tábory v Jáchymově více než 65 000 vězňů. Téměř 70 % z nich tvořili političtí vězni. Na základě smlouvy, kterou Československu vnutil Sovětský svaz, tito muži těžili uranovou rudu pro sovětský jaderný zbrojní program, přičemž byli vystaveni extrémně nebezpečným a nelidským podmínkám. Mnozí z nich utrpěli vážná zranění nebo onemocněli v důsledku vdechování radioaktivního prachu. Je známo, že v trestanecké kolonii v Jáchymově bylo zabito asi 200 vězňů, včetně 16 potenciálních uprchlíků, kteří byli po svém dopadení popraveni.
V letech 1949 až 1961 sloužilo 18 vězeňských komplexů jako zdroj nucené pracovní síly pro doly v Čechách. Horní Slavkov, Příbram a Jáchymov patřily k místům, kde byli vězni využíváni jako otroci, avšak tábory v jáchymovském komplexu byly největší a nejznámější. V tomto malém českém městečku byly tisíce vězňů vystaveny mučení, hladovění a intenzivní fyzické práci. Uvězněni hluboko pod zemí a nuceni pracovat bez pomoci mechanizovaného vybavení nebo ochrany základních bezpečnostních pomůcek začali vězni tyto tábory nazývat Jáchymovským peklem, zatímco vězni tam zotročení byli označováni jako MUKL, což je zkratka české fráze znamenající „Muž určený k likvidaci“.
Kromě práce v dolech měli vězni z MUKL v jáchymovském Dolu Rovnost za úkol také stavět své kasárny a „řetízkárnu“, kde si vězni ráno při přesunu z kasáren do dolů a večer při návratu převlékali pracovní oděvy.
Zříceniny této budovy, Řetízkárny, patří k posledním dochovaným hmotným památkám těchto zločinů proti lidskosti.
1960
V 60. letech 20. století byla v NDR, na Sibiři a v Kazachstánu objevena větší a méně vyčerpaná ložiska uranové rudy. Měnící se politická situace v Africe také znamenala, že sovětským silám se náhle otevřel přístup k uranu z tohoto kontinentu. Tyto změny postupně snížily strategický význam jáchymovských dolů pro Sovětský svaz a země východního bloku; v roce 1961 byl uzavřen poslední důl v komplexu, důl Rovnost.
Po uzavření dolů byly tisíce vězňů, kteří v nich pracovali, přemístěny do jiných věznic a pracovních táborů, kde pokračovaly ve výkonu trestu jako otrocká pracovní síla ve prospěch SSSR a Československé socialistické republiky.
dnes
V letech, které následovaly po uzavření jáchymovských dolů, byla značná část hmotných památek dokumentujících historická traumata těchto vězeňských táborů zničena. Kámen, cihly, dřevo a kovové součásti z dolů a kasáren byly rozebrány a použity při výstavbě a rozšiřování jiných trestaneckých kolonií. Jiné předměty, jako například elektrické rozvody nebo dokonce věci jako důlní vozíky, si místní obyvatelé odnesli, aby je použili jako stavební materiál při stavbě svých vlastních domů. I příroda si vzala zpět většinu z toho mála, co na místě zbylo.
Nadměrný výskyt rakoviny a dalších nemocí spojených s těžbou uranové rudy tragicky zkrátil životy těch, kteří byli v Jáchymově uvězněni. V roce 2025 je již jen hrstka z 70 000 vězňů, kteří v dolech pracovali, schopna vyprávět své příběhy.
To znamená, že Řetízkárna je jedním z mála zbývajících svědků těchto kapitol v historii Krušných hor. Chceme vdechnout Řetízkárně nový život a tím, že areál přestavíme na komunitní centrum a muzeum, zajistíme, aby příběhy spojené s touto budovou nikdy nebyly zapomenuty.
1949-1961
Léta, během nichž se v Jáchymově těžila rudy pro Sovětský svaz. Poslední důl v této oblasti byl oficiálně uzavřen 1. července 1961.
18
Počet trestaneckých táborů, které byly v 50. letech 20. století zřízeny u důlních šachet v Československu. Čtrnáct z nich se nacházelo v Jáchymově nebo v jeho okolí.
70 000
Počet vězňů, kteří prošli pracovními tábory v Jáchymově. V 50. letech minulého století pracovala polovina všech vězňů v Československu v jáchymovských dolech.
70%
Přibližný podíl vězňů v Jáchymově, které lze považovat za politické vězně. Politické aktivity, které vedly k uvěznění, zahrnovaly například vystupování na podporu více stranické liberální demokracie, kritiku komunistického režimu, působení v některé z předkomunistických vlád, členství v zakázaných organizacích, jako byli skauti, výkon duchovní služby, šíření zakázané literatury a otevřenou partyzánskou činnost, jako byl například převoz disidentů do zahraničí.
Dalších 7 % až 8 % vězňů v Jáchymově během komunistického období tvořili váleční zajatci – převážně Němci – zajatí Rudou armádou ke konci války a nucení k práci v dolech, a to i po roce 1945 a v rozporu s mezinárodním právem.
11. září 1945
Datum, kdy do Jáchymova poprvé dorazili sovětští vojáci a vědci. Poté, co se potvrdilo, že se v této lokalitě nachází jediný významný zdroj uranové rudy v Evropě, stala se kontrola nad tímto regionem strategickou prioritou SSSR.
V březnu 1949 byli Čechoslováci donuceni předat kontrolu nad svými ložisky uranu SSSR jako „dar socialistického bratrství“.
Zákon č. 231/1948
Po komunistickém státním převratu tento zákon stanovil jako trestný čin „podvracení […] společenského nebo hospodářského zřízení či národního charakteru“ ČSSR nebo „bránění provádění či plnění jednotného hospodářského plánu“. Většinu vězňů v Jáchymově, přibližně 40 %, odsoudili na základě zákona č. 231 nebo jedné z jeho pozdějších novel.
1 102 Kilometrů
Removing 3 to 5 meters of material a day, the prisoners and civilian employees dug over a thousand kilometers of tunnels under Jáchymov and the surrounding towns. Prisoners who did not exceed their work quotas would be fed less or not at all.
8 000 tun
Během komunistického období bylo v Jáchymově vytěženo 7 940 tun vysoce kvalitní uranové rudy, která byla odeslána do SSSR. Tato ruda se stala surovinou pro sovětské jaderné zbrojní programy – zbraně, které sloužily k zastrašování států střední Evropy i celého světa.
Česká republika za tento materiál ani za práci a utrpení, které představuje, nikdy nedostala žádnou náhradu. …
PŘÍBĚHY Řetízkárny
Členové sdružení Političtí vězni.cz se snaží zaznamenávat a uchovávat vzpomínky bývalých politických vězňů – očitých svědků a aktérů dějin Jáchymova. Prostřednictvím nahrávání rozhovorů a studia artefaktů z tohoto místa sdružení Politici vězni shromažďuje a uchovává příběhy o jáchymovských dolech s využitím metod materiální a ústní historie v naději, že se budoucí generace Evropanů budou moci vyrovnat s traumatem, které tento region postihlo v průběhu 20. století.
Sbírka příběhů se v současné době rozšiřuje o další příběhy související s Řetízkárnou v Rovnosti.